Alex a Charlie I.

05. 05. 2012 | † 05. 09. 2012 | kód autora: COb

A a Ch

Tužka klouzala po bílém papíře a kreslila nejrůznější obrazy. Ruka, která jí vedla patřila dívce, která měla své velké oči stále otevřené stejně, jak svou mysl a své srdce. Alex seděla na pláži, na kamenech, které byly dovršené do jisté výšky tak, aby rozdělovali moře na jisté úseky. Sledovala lidi, jak na pláž přicházejí a také z ní odcházejí. Jejich kroky se snažila zachytit na papír. V deskách, které ležely vedle ní, se skvělo mnoho kreseb tužkou. Jedna z nich kupříkladu zobrazovala mladou paní, jak se opaluje a její malý synek opodál staví hrad z písku. Alex měla na kresbu a jakoukoli jinou techniku malby talent. Její otec to dobře věděl, ale výtvarnou školu jí odmítl platit, namísto toho jí platil soukromou "pisatelskou" literární školu. I když, v té době, byl ve finanční tísni. Neboť po Alexině matce, která měla problémy s alkoholem, na který umřela, mu zbyly nějaké ty větší dluhy za nájem a podobné věci. Korektura byla totiž Alexina druhá oblíbená činost, stejně jako lektořina.

 

Alex odložila tužku a podívala se na nově dokončenou kresbu. Tentokrát to nebylo okolí, ani cizí lidé, co se skátalo na papíře. Alex nakreslila sebe sedící na kamenech podle jejího odrazu z vodní hladiny. Kresba zachycovala její rovné vlasy, které jí lehký vánek cuchal, její hluboké a velké oči spolu s dolíčky ve tvářích a lehkým úsměvem na rtech. I když vše bylo černobílé a vlasy neměli tmavě rezavou barvu a i zelené oči ztratily svou duhu, tak byla kresba kouzelná.

Nebylo to ani pět minut, co na kostelní věži odbylo poledne. Alex uklidila svou podobiznu do desek, tužku dala do kapsy u kraťasů, zkontrolovala jestli má mobil s klíčema a vyrazila, s žabkama v jedné ruce a deskama v druhé, domu.

"Ahoj, Kevine, jsem doma!" V okamžiku, kdy Alex vkročila do kuchyně ji zavalil hustý kouř. Alex dala desky na stůl, okamžitě otevřela okno a z trouby vyndala pekáč plný černých těstovin. Vyletěla s ním z bytu a jeho obsah vysypala do popelnice. Když se vrátila domu, kuchyň už byla provětralá, ale kouř tam ještě byl a Kevin se ho snažil rozehnat.

"Tak, pročpak jsi zapomněl tentokrát?" obrátila se na Kevina Alex.

"No... mojí pozornost odvedly ta... počítač."

"Tak ta počítač. Od kdy je počítač ženského rodu, co?"

"Ale lásko, co se zase tak čertíš? Vždyť se zas tolik nestalo."

"Nestalo? Vždyť je to skoro každej den!"

"Miláčku, vždyť víš, že jsem Ti chtěl jen udělat radost."

"Já vím." Alex se nedokázala na Kevina moc dlouho zlobit.

"A co teď bude k obědu?"

"No, ty umeješ ten pekáš od těstovin, připravíš příbory a pití a já mezitím udělám volská voka s uzeným a chlebíkem."

"Tak jo." Kevin se dal do uklízení a Alex do vaření.

Kolem druhé hodiny byl v bytě čistý vzduch a uklizeno i po obědě i po katastrofě. Alex sděla v ušáku a četla si, když k ní přišel Kevin a začal jí dávat polibky na krk.

"Miláčku, přestaň číst," šeptl jí do ouška Kevin

"Lásko, teď ne, nemám náladu. Musím tohle dočíst. Ještě dnes. Jsem teprve u první kapitoly a má jich to 27."

"Nemůžeš tu práci na chvíli odložit? Ta kniha ti nikam neuteče." Kevin se nedal a dál líbal Alex na krk.

"Ne, nemůžu. Musím to udělat, mělo to být včera, už takhle jsem kvůli našemu milování pozadu. Jeden den to jistě ještě vydržíš."


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.

Warning: include(reklama_roh.php): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38

Warning: include(): Failed opening 'reklama_roh.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38